Týden první

Musíš běžet ze všech sil, abys zůstala na místě.

L.Carroll

Příprava blogu, opoznámkováni textu přímo na www stránce, ... to jsou věci a činnosti, ve kterých jsem si sebou (skoro) jista, ale jak mám pojmout teoretická východiska reformy školství? V tom okamžiku se dostávám na tenký led. Také jsem si přečetla a prohlédla příspěvky kolegů a  každá má myšlenka mi přijde plytká a málo vznešená. Navíc mne napadají vlastně jenom otázky. Tak aspoň některé.

Jedna z věcí, která mne zaujala jsou nové technologické standardy ISTE pro učitele. Jednoduše a stručné formulované, přesto velmi rozsáhlé. Při jejich pročítání jsem si tak říkala, kdo z mého okolí by tyto standardy splňoval a zda bych je vůbec splňovala já sama. A to nejsou horkou novinkou! Například indikátor "vyvíjejí technologiemi podporované vzdělávací prostředí, které umožňuje žákům uplatnit individualitu a aktivně ovlivňovat vlastní vzdělávací cíle, jejich dosažení i hodnocení úspěšnosti". Co všechno si mám pod tím představit? A umím si vůbec něco představit? Jako první mne napadl e-learning. Připravím kurz a žáci samostatně pracují svým vlastním tempem, v kurzu použiji animace, odkazy, ... To asi splňuje obsah indikátoru. Ale nešlo by to jinak?  Co třeba webové stránky?
(pozn. Přečtěte si pod článkem komentář od Lidky. Skvělý nápad!) 

A bude to tak i za rok či dva? V Miléniu zazněla myšlenka, že do dvou let bude běžné prostředí 1:1. Co se změní? Předpokládám, že hodně. Zatím nemohu stoprocentně spoléhat, že žák má doma počítač, protože někteří je opravdu nemají. Ani nemohu spoléhat na to, že vždy budu mít možnost posadit celou třídu do počítačové učebny. Ale v prostředí 1:1 bude všechno jinak a pak se otevřou široké prostory pro uplatnění technologií. (Osobně mne jako černá můra straší celá správa sítě. To už není nic pro amatéry.)

Jak na to budeme, my učitelé, připraveni? Mimochodem další indikátor je "Věnují pozornost sebezdokonalování a profesionálnímu růstu". Pokud budeme měřit počtem účastí na školení, tak to bude splňovat asi hodně veliké procento učitelů. Pokud se podíváme podrobněji na jednotlivé body, tak už to taková sláva nebude. Vyberu třeba tento bod - zapojují se do činnosti místních i globálních odborných skupin za účelem osvojení nových metod využití technologií ve své práci. Napadá mne i myšlenka, kolik takových skupin u nás je a jak je najít. A kolik lidí má zájem? Nemyslím teď žádné velké organizace, spíše neformální skupiny, kteří spolu sdílejí zkušenosti a poznatky. Kolik českých učitelů je na Twitteru? Kolik jich publikuje svoje zkušenosti? Porovnejte to s cizinou.

Budou na to připraveni studenti z pedagogických fakult? Protože většina účastníků toho kurzu se k ICT dostala nějakou oklikou, ze zájmu a mnohokrát zaznělo "jsem samouk". Přestože na sobě pracujeme a snažíme se posunout dál, bylo by dobré, aby do škol přicházeli připraveni učitelé, kteři již patří mezi technologické domorodce. Ať už model jejich přípravy bude mít jakoukoli zkratku.

Prostě samé otázky a žádné odpovědi.

Snad jedna možná odpověď je v citátu
Je třeba žádat učitele, kteří jsou již připraveni pro 21. století. To dá impuls i organizacím vzdělávajícím učitele. Také je třeba změnit mzdovou politiku tak, aby nutila učitele zdokonalovat se v používání technologií. 
Linda Roberts (ředitelka odboru vzdělávacích technologií, ministerstvo školství USA), 1996.
I když za sebe si myslím, že jenom o penězích to není a nikdy ani nebude.